Je pro televizi Zdeněk Izer bůh nudy?

Zdeněk Izer je vyučený neherec, který svými vtipy a grimasami álá Jim Carry, překonal leckterého komika. V devadesátých letech a na počátku tohoto tisíciletí byl jeden z nejzábavnějších bavičů a moderátorů…

A pak vyhnil.

Doslova. Prošel obrazovkami televizí, kin a jiných bazarů do píp… A začal být nudný. Respektive jeho scénky.

A zmizel z televize.

Zdeněk Izer měl vždycky zvláštní „zemitý“ humor. Vulgární. Hospodský. Ryzí. Jeho vtipy možná působí prvoplánově a jsou stupidně jednoduché. Je však mistrem pointy. Zasazuje rány. Šokuje.

Jsi hvězda? A nejsi v televizi? Jako bys neexistoval!

Maňas, Deméter a ing. Prouza

Zdeněk Izer má perfektní sluch, dokáže napodobit spoustu (ne)známých hlasů. Čehož mistrně využil v sérii nahrávek z prostředí policejní akademie. Dodnes ji pokládám za bezkonkurenční trénink břišních svalů. Podobně jako jeho dabing počítačových her (Horké léto).

„Co to je za váleček?”

„To je termoska.”

„Termoska? A k čemu je to dobré?”

„No, to je nádoba, do které když dáš něco teplého, zůstane to teplé. A když tam dáš studené, zůstane to studené.”

„To je výborný, a co v tom máš?”

„Půl litru kafe a dva nanuky!”

Už neblbni!

Zdeněk Izer, jak se přiznal v talkshow Jana Krause, miluje skeče, krátké scénky. Těmi taky mnoho let atakoval televizní diváky. A paradoxně právě ty jej z ní vyhnaly. Omrzely. Zevšedněly jako podruhé slyšený vtip. Ztrapněly.

A charismatickou „plešatou držku“ tak v roli baviče poslední roky držely už jen krátké pasáže s pozvanými hosty. Sakra, proč tenhle člověk dnes nedělá nějakou talkshow? Bez skečů!

Ještě jednou! Ještě jednou!

Tím posledním spojením Izera s televizí jsou silvestrovské pořady.

Za pár dní jednoho takového Silvestra slavíme. A já, se přiznám, nemohu dočkat!