Dopis Julesu Verneovi

Vážený pane spisovateli,

bude tomu 102 let, kdy jste nás opustil. Přestože to není tak dlouho, byl byste překvapen, jak se svět změnil.

Pro mnohé má dnes slovo dálka jiný význam, než mělo pro Vaše vrstevníky. Pokud se Vám tehdy zdálo 5000 km jako nepřekonatelná vzdálenost, musím vás ujistit, že tato cifra je pro nás jen chvílí čekání. Za půl dne nacestujeme až dvojnásobnou vzdálenost. Ani nám to nepřijde zvláštní.

Rychlost cestování tak dnes spíše „uzemňuje“ naše tělesná schránka. Zato rychlost, kterou si dokážeme předávat nehmotné informace je až miliónkrát větší. Dopisujeme si, hovoříme s člověkem, na dálku pozorujeme cizí kraje v reálném čase. Milisekundy jsou příliš krátká časová jednotka, abychom si je uvědomovali.

Podíváme-li se na počátky každodenních vynálezů, dostaneme se k důmyslným a fantastickým přístrojům, o kterých píšete. Trefil jste se. Odhadl jste budoucnost. Ano, máme stroje, kterými dobýváme vesmír, hlubiny moří a oceánů, prostředky se kterými létáme v oblacích, nebo naopak se dostáváme pod povrch Země. Našel byste vynálezy, které mluví či přemýšlí jako člověk. Některé místo člověka pracují, jiné lidi baví.

Předurčil jste mnoho našich vynálezů, bez kterých bychom si svůj život nedokázali představit. Jste pokládán za autora, kterému je přisuzována kategorie vědecko-fantastických románů. Určitě byste rád slyšel, že jste stále, po sto letech, jedním z nejpřekládanějších francouzských autorů. Ačkoli jste vždy toužil psát romány „o vědě“ určené pro dospělé, Vaše knihy i dnes každým rokem přečte spousta mladých lidí, kteří ve Vašich knihách nacházejí velmi zajímavou a poutavou část literatury.

Svět se změnil, ale i dnes v něm najdeme přesně ty lidi – čestné, odvážné, inteligentní a pracovité – o kterých píšete ve svých knihách. A někteří z nich se ptají: O čem byste psal dnes?

Tento text je mou školní slohovou prací, dopisem zesnulé osobě, která nás i dnes ovlivňuje. Vybral jsem si Julese Verna kvůli nadčasovosti jeho knih.

Máš co říct?