Jsem hrdina snímku Avatar. Mám si vybrat mezi světem technologií nebo světem duchovní víry…
Dočetl jsem knihu Eragon, jež napsal v roce 1998 tehdy ještě neznámý 15 letý Christopher Paolini. O čem byla, jaká byla? A líbila se mi?
Tak už jsem se zase koukal na Novu. Tentokráte na ten její opěvovaný „megafilm“. A pocity? Smíšené.
Včera jsem se zase jednou koukal na romantickou komedii, televizi (!) a na Novu (což je nějaké divné). Nakonec jsem však byl docela příjemně překvapen.
Zvrhlost, sex, dekadence, panenství, sex, sázka, bratr vs. sestra, sex… asi takto se dá popsat film Velmi nebezpečné známosti. Ten je volnější adaptací na starší film Nebezpečné známosti, jenž vznikl v 80. letech minulého století. Novější film ztrácí část psychologie postav, zato mu zůstává neskutečná zvrhlost, neotřelost.
Ukradená hlava sochy, thajský box, akrobacie, efekty a Tony Yaa v akčním thajském snímku s názvem Ong-Bak.
Na film Jumper jsem se těšil – akční sci-fi, svět lidí kteří se umí teleportovat. Bezva! A navíc zapadá do mého vkusu! Ale mé nadšení se již v průběhu filmu vytratilo. Bez okolků? Už bych na něj nešel, je to ztráta času.
Nedávno se mi do ruky dostal film Apocalypto. Vložil jsem jej tedy do přehrávače a naprosto nečekaně se zhruba po dvaceti minutách začal nudit. Tento film mne nezaujal. Proč popisuji v tomto článku.